České Vánoce (2022)

Dokumentární Jak se oslavy narození Ježíše Krista v naší zemi proměňovaly na pozadí velkých dějin... Vánoce jsou pro většinu z nás nejkrásnějšími svátky v roce. Časem, kdy se obdarováváme a setkáváme s nejbližšími. Oslavy narození Ježíše Krista v průběhu dvacátého století však vlivem historických událostí prošly různými proměnami. První Vánoce v nově vzniklém Československu byly plné radosti a euforie z konce války i nově nabyté samostatnosti. První republika nám také dala tradici vánočních stromů, pod kterými mohli lidé přispívat na chudé a opuštěné děti. Ten vůbec první se rozsvítil v roce 1924 na brněnském náměstí Svobody. Po zabrání republiky nacisty během druhé světové války byla snaha nahradit Vánoce starogermánskými oslavami Slunovratu, ale na území protektorátu pro to nenašli pochopení. Vánoce roku 1945 byly dobou velkých nadějí ale i zklamání – hodně rodin čekalo marně na své členy, miliony lidí musely své domovy opustit a ekonomická situace byla také velice špatná. Na Štědrý den roku 1948 se vánočního projevu poprvé chopil představitel strany, která otevřeně hlásala militantní ateismus a odpor k náboženství. Antonín Zápotocký tuto vánoční tradici obratně využil k útoku proti nepřátelům komunistického režimu. Z veřejného života postupně mizelo zpívání koled, které oslavovaly narození malého Ježíška, a zmizet měl nakonec i on. Nahradit jej měla sovětská pohádková postava Dědy Mráze. Duchovní rozměr Vánoc byl tak systematicky vytěsňován na úkor konzumu, který ale na začátku 50. let nepřichází, protože režim má problémy se zásobováním. Na přelomu 60. a 70. let veřejný život ovládlo účtování s opozičníky, v soukromí se lidé snažili udržet si poklidné svátky. V žádné rodině nechybělo vánoční cukroví, na stromečku visely skleněné ozdoby a pod ním stál papírový betlém. Stále konzumnější Vánoce postupně přicházely o svůj původní duchovní význam a křesťanské tradice z nich pomalu mizely, přinejmenším ve veřejném prostoru. Zvrat přišel až se sametovou revolucí, po které se opět začaly plnit kostely, lidé houfně chodili na půlnoční mše a na náměstích se opět rozsvítily vánoční stromy. Vznikly ale i nové tradice. Jednou z prvních je betlémské světlo, které každoročně rozváží ze svaté země do celého světa skauti, nebo opravdové dárky.