Nepřeji Ti, abys zůstal ušetřen nějakého utrpení,
protože vím, že stejně nezůstaneš.
Nepřeji Ti, aby Ti po tváři netekly slzy,
protože je stejně nezadržíš a pláčem se Ti uleví.
Nepřeji Ti, abys nezakusil žádnou bolest,
protože už ji stejně dávno znáš.
Víš také, že utrpení zušlechťuje,
že slzy očišťují srdce a bolest že zároveň zraňuje i posiluje.
Něco bych Ti ale přeci jen rád popřál:
Abys byl za všechno vděčný,
i když se Ti to třeba nelíbí.
Abys opatroval vzpomínky na dobré věci, které jsi zažil,
i když jich možná není až zas tolik.
Abys byl statečný,
i když si myslíš, že už to nejde.
Abys svůj kříž zbytečně neodhazoval,
protože kolikrát ho odhodíš, tolikrát se budeš vracet a sbírat ho.
Abys ho mohl donést až na vrchol, na nějž je nutné vystoupit,
i když se zdá nedosažitelný.
Aby dary, které v sobě máš, rostly pomalu,
ale po celý rok aby Ti pomáhaly.
Abys nikdy nevyměnil přítele, který je opravdový,
a když udělá chybu, abys mu odpustil a ne opustil.
Abys mohl dávat radost, sílu a naději těm, s nimiž Tě pojí láska.